Po dlouhé době (19 měsíců) jsem se odhodlal vydat do Příchovic. Měl jsem smíšené pocity a obavy, ale pochopil jsem jednu věc: Je zbytečné se bát. Po příjezdu mně lidé, kteří mně dlouho neviděli přijali opravdu vřele. Ano obavy byly stále, ale více bylo lidiček, kteří mně rádi viděli. Je pravda, že během toho víkendu, kdy jsem přijel byly rozlučky
