Znáte takové ty příběhy, kdy se škola staví proti šikaně a raději chrání ty, kteří šikanují oběť? Nebo ten ohraný příběh oběti a viníka, kdy se všichni snaží role prohodit? Nebo ty filmy z Ameriky, kdy spolužák zmlátí jiného spolužáka jen proto, že ten, kdo byl zmlácen, chce od útočníka slyšet, s čím má problém? A pak ty filmové příběhy, kdy oběti
Vědomí / Svědomí
Ve světě nemůžeme hledat místo pouze pro fyzično člověka, ale musíme předpokládat i s jeho idividualitou. Tudíž je zbytečné člověka nějak omezovat, protože mysl – psychično – je základem sama sebe a smysl existence. A dokovaď se člověk nedostane na její hranici, dokud neví kudy kam, je pro něj mysl něco jako zbytečnost – neupotřebená prázdnota, něco jako neprozkoumaný vesmír.
Co je svoboda?
Svoboda. To je to slovo, kterým se dnes každý ohání: „Já mám svobodu, já můžu vše!“ Ale nikdo z nich si už neuvědomuje, že za své činy i ve svobodném státě musí nést následky, protože když je svoboda neomezená, tak je to vlastně anarchie. Jenže je tu další kámen úrazu – svoboda a spravedlnost. Bohužel, ať už demokratický nebo diktatura,